Jak na digitální řešení, které ustojí vaše ambice?

Ambice jsou v dynamickém světě digitálních řešení nutností. Bez nich by nevznikly žádné služby a produkty, které jsme si zvykli na pravidelné bázi používat. Na druhou stranu velké ambice přináší velké nároky na každý jednotlivý krok na cestě k úspěchu. Neznamená to, že byste svou vizi měli osekávat, bude však zapotřebí zvolit správný přístup a strategii, která odpovídá komplexitě vašeho projektu.

Možnosti pracovat na ambiciózních projektech se nám dostává každým dnem a jelikož věříme, že je to důležité a atraktivní téma, zaměřili jsme na něj náš třetí C-suite Meetup, který se konal 19. 9. 2023. Navázali jsme tak na sérii akcí, na které jakožto řečníky zveme manažery a foundery úspěšných digitálních řešení. Těm zprostředkováváme prostor k tomu, aby své zkušenosti a know-how sdíleli s ostatními. 

Jací řečníci naše pozvání k diskuzi přijali?

  • Jan Štefány, Program and Product management Lead, ZF Openmatics,
  • Jakub Řezníček, spoluzakladatel a Chief Solutions Architect, Sharry,
  • Tomáš Eder, bývalý CTO v Economia a CIO v Zásilkovně,
  • Martin Kaška, Head of WebDev INVENTI. 

Celou akci moderoval Pavel Bartoš, Head of Marketing v INVENTI.


Jako vždy účastníci akce získali skrze hlasovací nástroj Slido možnost klást řečníkům otázky a hlasovat v průzkumech, jež s tématem Meetupu souvisely. Hned zpočátku akce účastníci přes Slido uvedli, že 55 % z nich má už nějaké ambiciózní řešení úspěšně za sebou.

V průběhu Meetupu jsme se účastníků také zeptali, jaké jsou jejich ambice spojené s vývojem IT řešení. Klíčovými frázemi, které zaznívaly, byly: pozitivní ROI, dlouhodobá udržitelnost, pragmatický přístup, nepálit peníze v kyblíku, knowledge transfer a schopnost reakce na změny.

Ať už je vaší ambicí velký počet uživatelů, rychlý růst nebo například sofistikovanost a komplexita celkového řešení, v následujících řádcích vám předáme několik tipů, které z akce vyvstaly.

On-premise řešení, nebo cloud?

Každá rostoucí společnost, která pracuje s digitálním řešením, si dříve nebo později bude muset položit otázku, zda je vhodnější vyvíjet ho on-premise, tedy na vlastní HW infrastruktuře, nebo pomocí cloudového prostředí. Na tu není možné jednoznačně odpovědět, situaci je vždy třeba posuzovat individuálně.

I když je cloud častým strašákem a velkou neznámou, dle Jana Štefányho obavy nejsou na místě, v dnešní době se totiž takové řešení dá perfektně přizpůsobovat potřebám konkrétní společnosti. Uvedl: „Na počátku fungování naší firmy jsme se spoléhali na klasické on-premise řešení. To bylo určitou dobu dostačující, nicméně s růstem jsme ho museli opustit – škálování totiž bylo nesmírně složité. Dnes už si člověk v cloudovém řešení nakliká, co chce, a za pár dní může být hotovo.“

Nicméně vývojáři z ZF Openmatics věřili, že jejich řešení bude pro jejich účely lepší, než služby od Microsoftu a dalších poskytovatelů na trhu. Společnost si tedy udělala interní výběrové řízení. Přizvala do něj nejznámější poskytovatele cloudových služeb a všechny varianty včetně interního on-premise řešení porovnávala i na základě zátěžových testů. Interní řešení sice dokázalo fungovat podobně, ale za cenu 10násobku vynaloženého času. Cloud firmě vytrhnul trn z paty, uvolnil se jí totiž prostor na nejdůležitější aktivity. ZF Openmatics se následně stalo první společností z rodiny ZF, která téměř kompletně přešla na cloudové řešení a následně díky výsledkům začaly cloud využívat i ostatní společnosti.

Publikum mělo na Jana otázku: „Jak poznat hranici mezi tím, kdy se pustit do cloudu a kdy začít s vlastním řešením?“ Podle něj do hry v takovém případě vstupuje investigativní fáze, ve které je potřeba mít v týmu člověka, který tomu rozumí. Některá řešení vypadají skvěle, ale ve finále jejich použití není tak růžové a je lepší napsat si to na vlastní pěst. 

V rámci hlasování přes Slido jsme se účastníků zeptali, do jaké míry pracují s cloudem. Hodnota 1 znamenala, že všechno dělají na vlastní pěst, 10 představovala kompletní spoléhání na cloud. Nejčastější hodnota se pohybovala okolo 7, což potvrdilo naše přesvědčení, že cloudová řešení nabírají na popularitě a nacházejí využití v rámci rozličných segmentů. Jan uvedl, že pro ZF Openmatics platí hodnota přibližně 9,5. 

Například obor zdravotnictví je však v ohledu cloudových řešení velmi konzervativní. Donedávna nebylo možné zpracovávat lékařské záznamy digitálně. To se před nedávnem změnilo, Microsoft totiž před rokem získal certifikaci, která cloudové možnosti v rámci zdravotnického segmentu rozšiřuje.

ZF Openmatics je dceřinou společností ZF Friedrichshafen AG, která vznikla před 13 lety. Je poskytovatelem telematických platforem pro vozové parky. Zabývá se převážně cloudovými řešeními pro konektivitu autobusů, nově však i pro konektivitu složek integrovaného záchranného systému. Tyto robustní systémy zpracovávají až milion požadavků za hodinu.
Inovativní startup v PropTech segmentu nabízející chytrou platformu pro moderní budovy, která dokáže propojit několik digitálních systémů a umožňuje z jednoho místa spravovat parkování, přístup do budovy či využívání zasedacích místností. Společnost dosahuje globálního úspěchu, její řešení je aktuálně využíváno v 15 zemích světa, včetně severní Ameriky či Austrálie. Čerstvě je také držitelem Stříbrné medaile předsedy Senátu ČR.

Přechod na cloud se týkal i společnosti Sharry. Tým byl nucen změnit perspektivu a přizpůsobit se změnám, které toto řešení obnášelo. Nikdo s ním totiž neměl předchozí zkušenosti. Sáhl po cloudu od Amazonu, na kterém funguje dodnes. 

S cloudem se pak také pojí otázka, zda na jeho správu mít někoho interního, nebo externího. Jakub Řezníček má v tomto ohledu jasno: „Za externího člověka jsme platili velké peníze, ale řešení nebylo optimální. Nyní jsme s interním člověkem na třetině nákladů a dokážeme mnohem lépe předcházet problémům.“ Internista přichází do bezprostředního styku s produktem, a tak získává mnohem komplexnější pohled.

Tomáš Eder uvedl v rámci dilematu on-premise/cloud i druhou stranu mince. „Existují specifické případy, při kterých může být využití cloudu velmi drahé nebo nestabilní. Například Economia je druhým největším poskytovatelem free mailu v Česku. Jeho úložiště má kapacitu více než 20 petabajtů. Denně se jejím prostřednictvím zpracovávají 2 miliony e-mailů. A i když celý systém běží na 1 300 serverech, funguje to spolehlivě. Kdyby se řešení v této fázi mělo převést do cloudu, cena by byla dramaticky vyšší.“

Široce známá Zásilkovna se také spoléhala na on-premise řešení. Díky její obchodní politice však docházelo každým rokem ke zdvojnásobení až ztrojnásobení počtu odbavených zásilek. Systém tento nápor přestával zvládat – pak však udeřila koronavirová pandemie, která problém ještě více prohloubila. Najednou bylo potřeba škálovat, společnost tedy během dvou měsíců přešla na cloud od Microsoftu. 

Náš domácí řečník Martin Kaška uvedl, že cloud je používaný častěji než on-premise řešení. INVENTI je partnerem Amazon AWS, Microsoft Azure, ale také Google Cloudu. Konkrétní platformu volíme na základě potřeb konkrétního projektu a také očekávání cílové skupiny uživatelů.

V honbě za vaší vizí nepodceňujte zpětnou vazbu od uživatelů

Mnohé byznysy mají natolik konkrétní představu o tom, jak by měl produkt za X let vypadat, že jim úplně uniká jeden z nejdůležitějších prvků úspěchu v digitálním prostředí – zpětná vazba. Své o tom ví Jakub, který buduje startup Sharry již sedmým rokem: „Nemusíte hned implementovat každý požadavek, který ve zpětné vazbě dostanete. Pokud však vidíte, že se některé požadavky opakují a dávají smysl pro vaši dlouhodobou vizi, je rozumné jim dát patřičnou prioritu. Nepřestávejte sbírat podněty ke zlepšení.“

I díky feedbacku je pak řešení možné personalizovat. „Počet uživatelů je vysoký, protože řešení využívají stovky zaměstnanců – potřeba řešení škálovat, stejně jako personalizovat, je tedy nevyhnutelná“, dodal Pavel Bartoš, šéf marketingového oddělení v INVENTI a moderátor akce.

V rámci práce se zpětnou vazbou Jakub uvedl, že: „Pro zákazníky máme speciální stránku, kam mohou posílat své podněty ke zlepšení. Klienti zde mohou hlasovat, co chtějí, a dokonce vidí fázi, ve které je realizace konkrétního požadavku – pracujeme na tom, budeme na tom pracovat nebo budeme na tom pracovat v nejbližší době. To uklidnilo komunikaci s klienty.“ 

Naslouchání zpětné vazbě však neznamená, že byste měli úplně upouštět od své vize. Společnost Sharry se jednu dobu potýkala s náporem uživatelských požadavků, jež by při absolutní implementaci kompletně změnily směr, kterým se ubírá. Díky tomu, že se tyto podněty naučila chytře sbírat a filtrovat, se mohla přesunout do standardizovaného produktového vývoje namísto dlouhodobě neudržitelného custom vývoje. 

Perspektivní práce se zpětnou vazbou by měla probíhat i v rámci produktového a vývojového týmu. Každý totiž může mít jinou představu o tom, jak by měl proces rozvoje probíhat. Na toto téma se rozpovídal také Tomáš Eder, který po zkušenosti v Zásilkovně přešel do Economie. Jak řekl, dva roky byl v ní považován za strůjce všeho zla, snažil se totiž veškerý vývoj optimalizovat a konsolidovat, na což druzí nebyli připraveni.

Když druhá strana není ochotna naslouchat zpětné vazbě a návrhům na zlepšení, situace se může výrazně zkomplikovat. Společnost se pak může zaseknout v neefektivních procesech, které pálí spoustu drahocenného času. Ten by se mohl investovat do jiných kritických aktivit či rozvoje jiných oblastí.

Pracujte ve vašem týmu na odstraňování rezistence vůči změnám

Odmítání čehokoliv nového je přirozenou součástí lidské nátury, v byznysovém prostředí však může tato tendence nadělat spoustu škody. Svět digitálních řešení se neustále vyvíjí, je tedy potřeba vybudovat si flexibilitu reagovat na změny a pracovat s inovacemi, které vás mohou posunout dále.

Například ZF Openmatics ze začátku fungovalo jako korporát, pak se ale vyčlenilo do samostatné společnosti s více startupovým přístupem. V automotive je totiž potřeba počítat s velkými restrikcemi, inovace však potřebují svobodné prostředí. Jakmile bylo řešení připraveno pro široké použití, začlenilo se znovu do korporátní struktury a standardizovalo své procesy a fungování.

Na toto téma Jan Štefány dodal, že: „Startupy se většinou brání fúzím s korporáty, aby nezkostnatěly a nebyly svázány pravidly. Oběma stranám to ale může dodat přidanou hodnotu.“ Dle názoru Pavla Bartoše, který má sám bohaté zkušenosti ve světě startupů, se může i korporát mnohé naučit z agilnějšího prostředí a inovativní kultury startupu.

Jak s rezistencí vůči změnám bojuje společnost Sharry? Svůj technologický stack se snaží držet neustále aktuální. Na základě její zkušenosti totiž nefunguje direktivní přístup, kdy druhé osobě nařídíte, jak přesně má určitou činnost vykonat. Jakub problematiku přiblížil: „Nějakou část je potřeba přenést i na tým, aby měl pocit, že členové jsou vlastníky produktu. Vždy jim řekneme, ať sami přijdou s nějakým řešením. Nemají pak problém pracovat na tom, co chceme, avšak po svém. Kvalita finálního produktu se tím nesnižuje.“

V rámci nástroje Slido si Pavel Bartoš nachystal otázku pro účastníky: „Jaká vnímáte úskalí spojená s řízením týmu?“ Jedněmi z odpovědí byly udržení kontextu a vize, ownership business cíle a cross team dependence. Jakub přitakal, protože v jeho společnosti měli jednu dobu čistě integrační a produktový tým. Týmy perfektně ovládaly své oblasti, ale nedokázaly spolu diskutovat. Nepotkávaly se v tom, jak by vše mělo celé dohromady fungovat. Separátní týmy byly tedy rozpuštěny a sjednoceny. Každý tak může dělat na integracích i na produktu dle aktuální situace a vlastní volby.

Martina Kašku rezistence lidí vůči inovacím fascinuje z prostého důvodu – nedává smysl, aby se lidi, kteří si zvolili práci v technologickém světě plném změn, báli nových věcí. Lidé se často bojí inovací bez zjevného důvodu.

V rámci tohoto tématu Tomáš s účastníky sdílel jednoduchou, avšak mimořádně trefnou moudrost: „Pokud se lidi nechtějí změnit a vy je k tomu nedokážete motivovat, je to velmi těžké. Žádné technické vylepšení tomu nepomůže. Vždy je potřeba začít u lidí – snažit se je přesvědčit a, v případě nutnosti, nebát se je vyměnit.“

Využívejte služeb, které jsou předpřipravené

Vaše ambice mohou být obrovské, to však neznamená, že si musíte všechno tvořit na vlastní pěst. Když se budete správně dívat, na trhu objevíte řadu služeb, které mohou vyplňovat vaše jednotlivé potřeby.

Jakub Řezníček naznal, že: „Není potřeba programovat všechno sám. Pokud to jde, využívejte služby, které už jsou předpřipravené a neustále aktualizované. Když si něco píšete sami, musíte to neustále modernizovat, což vás zdržuje od toho, co byste měli dělat – škálovat. Využívání služeb třetích stran je velmi chytré.“

Takové služby vám také vytrhnout trn z paty v tom, že se nebudete muset zabývat vyčerpávajícími detaily. Ostatně ty zmínil i v odpovědi na otázku, co by dnes dělal jinak – je důležité koukat na big picture, detaily vás totiž nikdy neposunou. Pokud chcete vyvinout digitální řešení, které ustojí vaše ambice, musíte stabilně směřovat za svou vizí. V neposlední řadě je velmi důležité delegovat spoustu činností na váš tým, abyste neřešili všechno sami.

Když Tomáš Eder, který mimo jiné 15 let pracoval pro Raiffeisenbank, nastoupil do mediálního domu Economia, společnost se věnovala tvorbě unikátního předplatitelského systému. Nicméně v okamžiku, kdy se k věci dostal, již náklady výrazně převyšovaly naplánovaný rozpočet, vývoj tedy ukončil. Viděl totiž problém v tom, že společnost nevykonala důležitou produktovou konsolidaci. 

Tzv. sunken costs (utopené náklady) jsou častým problémem, je totiž snadné podlehnout dojmu, že již investované peníze není možné odepsat. Právě takové náklady však společnost stahují dolů a přináší jen další. Celkové řešení se tak enormně prodražuje, a výsledek? Často v nedohlednu.

Když usnete na vavřínech, ambice se mohou vytratit

V dnešní zrychlené době může zatvrzení v současném stavu znamenat, že už si nikdy nevybudujete pozici na trhu, která pro vás bude dlouhodobě výhodná. Jak však řekl Martin Kaška, Head of WebDev v INVENTI: „Tendence ustrnout se dříve nebo později projeví v každém týmu, obzvláště pak u dlouhodobých projektů. Zachovat drive může být velmi náročné. My s tím bojujeme hned několika způsoby a jedním z těch nejúčinnějších je například síla tahounů v týmu. Je potřeba mít v něm někoho, kdo nakazí nadšením ostatní.“

Další z cest, jak se takovému zkostnatění v technologiích, postupech a nástrojích vyhnout, je práce se změnou prostředí člověka. Invenťáci pracují na více projektech, díky čemuž s problematikou můžeme dynamicky pracovat a lidem dodávat nový drive.

Na rozvoj nemusíte spěchat, to v týmech akorát vytváří demotivující tlak. Váš růst základejte na strategickém plánu, který budete postupně vyplňovat. Obeznamte s ním každého člena týmu, aby všichni byli na jedné notě.

Pavel Bartoš uzavřel akci několika zásadními body. Účastníkům připomněl, že je potřeba soustředit se na to důležité a volit cesty, které můžete využít. Nebojte se outsourcovat a využívat služby třetích stran a vybudujte si schopnost rychlého a rázného rozhodování.

Z Meetupu jsme si odnesli spoustu inspirace a nemůžeme se dočkat, až ji využijeme v praxi. Také jsme rádi, že jsme účastníkům mohli, tak jako vždy, zprostředkovat tolik užitečný networking, jenž je dalším prvkem v budování digitálního řešení, které ustojí ambice společností.

Zaujal vás koncept našich meetupů? Zúčastněte se toho dalšího, který proběhne 14. listopadu od 9:00 do 13:00 a bude se zabývat tématem Jak na quality assurance v SW vývoji. Pakliže vás zajímá, jak pro QA definovat tu správnou roli na cestě za úspěchem, přihlaste se pod tímto odkazem!

Nenechte si ujít další z plánovaných C‑Suite Meetupů.

Radí Vám dáme vědět o dalších setkáních. 👇

Pojďme přivést vaše nápady do digitálního světa.

Budete překvapeni, co spolu dokážeme vytvořit.

Mohlo by vás zajímat z minulého C-Suite Meetupu: