99. den

Mají tu nádherný park

99. den

Po ránu jezero vypadá ještě lépe než večer. Snídáme s pohledem na třpitící se sůl pod paprsky vycházejícího slunce. Dnes nás čeká Kappadokie. Stejný název zadám do navigace, to ale ještě netuším jak moc se pletu! Po státní silnici jedem kolem dalšího solného jezera, které se před námi pomalu odkrývá stejně jako další a další hory. To je to pravé dobrodružství.

Nejdříve se po 100Km začne ozývá volný řetěz Doris. Na benzínce se pustím do servisu, který se kvůli spadlým nohavicím (kryt řetězu) protáhne na hodinu a půl. V tu chvíli si říkám, že snad jen Jawu lze v jeden okamžik milovat i nenávidět.

Jedeme dál. Asi po 10km musím znovu zastavit, abych opět přetáhl pravý kryt motoru. Uhybáme ze státní silnice a proplýtáme se horami k jezeru u města Akkoy. Sjíždíme k němu s výhledem na nádherný kaňon se skálním obydlím. Úžasný pohled. Mám rohlík od ucha k uchu a do helmy si křičím, jak je to nádherné. U jezera chci udělat pár fotek, když mi vítr shodí Doris na břeh jezera. Asi se chtěla vykoupat? Podle navigace to má do Kappadokie být asi 8km, avšak jen co dojedu k puntíku na mapě, zjistím, že jsme o 70km jinde! Kappadokie je totiž oblast, ne město.

Nevadí, alespoň jsme viděli nádherné jezero i kaňon. Nezbývá něž opět hnát těch pár udýchánych koní dál. Jedeme na zpád, takže nás sluníčko řádně smaží zaživa. Kappadokie, jak ji známe z fotek leží u města Urgup, přesněji národní park Goreme. Je zde spousta lidí a my nemáme vůbec chuť někam ještě jít. Přesuneme se na parkoviště u národního parku, zaplatíme 20TL a užíváme si rleax s výhledem na skály. Zítra je taky den, vše projdeme další den!