190. den

Co to mlátí na levém kole?

190. den

Po obědě stále prší. Kapky vody bubnují na střechu auta už od noci. Podle předpovědí by u Valencie pršet nemělo. Do navigace tedy zádávám souřadnice jednoho z parkovišť na okraji Valencie.

Jen co vyjedeme začne něco neskutečně klepat od levého kola. Vyskakuji z auta, abych se podíval na příčinu zvuku. Nic nenacházím. Rozhodneme se to 10km ignorovat, než dojedeme na benzínku. Navigace nás vede na úzkou silnici mezi sady. Nejdříve se přes silnici valí voda pouze málo, ale s přibývajícími kilometry se hladina vody zvedá. Protijedoucí auta nás donutí jet až na okraj asfaltu. Jak je hranice vozovky podmáčená, spadne nám pravý tuplák do příkopu. Naštěstí se z něj vyhrabeme. O párset metrů dále zůstáváme však stát uprostřed silnice. Před námi jsou dvě auta uvíznutá ve škarpě. S Hankou si bereme gumáky, abychom se šli podívat zda to projedeme. Bohužel se vedle jeřábu, který vyprošťuje auta, nevejdeme. Vodu máme do půlky holení. Chvíli nám trvá než najdeme alespoň trochu vhodné místo k otočení. Necelých 100m Petr couvá a pak se opatrně otáčí za naší asistence. K tomu všemu přestalo auto i pořádně brzdit.

Jedeme zpět ke kepmu. Na parkovišti před ním chci sundat kolo, abychom zjistili proč to vydává ten klepavý zvuk. Jen co vytáhneme nářadí, začne opět průtrž mračen. Házíme nářadí do auta a přejíždíme do kempu, kde si zaplatíme další noc. Chvilku rozmrzáme pod peřinou. Mezitím přestává pršet. Asi po hodině zvedáme auto a sundaváme kolo. Následně sundáme buben brzd. Nikde nevidíme žádný problém. Dotáheneme, namažeme ložiska, sesadíme zpět kolo, seřídíme brzdy a přetáhneme šrouby na všech kolech auta. To stejné uděláme i s druhou stranou. Osobně si myslím, že klepavý zvuk vydává uvolněné táhlo plynu. Vymezíme gumovou hadicí jeho vůli.  Následně jdeme s Petrem auto vyzkoušet. Všechny problémy vyřešeny!

Večer se zovu a snad naposledy loučíme s Danielem. Ráno chceme opět vyrazit!