Říjen 21, 2026
C-SUITE MEETUP VOL. 15: NOTES
Jak inspiraci přetavit v realitu?
Nápady, nové technologie a inspirace jsou dnes dostupnější než kdy dříve. Jenže od zajímavé myšlenky k fungující inovaci vede cesta, která bývá mnohem složitější než samotné vymýšlení. Do hry vstupují lidé, firemní kultura, rozpočty, procesy i schopnost vedení firmy dotáhnout změnu do konce.

Právě tomuto tématu jsme věnovali 15. C-Suite Meetup, který jsme uspořádali jako součást doprovodného programu akce Innovation Week.
Jak vybrat správný nápad? Jak přesvědčit lidi, aby se zapojili? Kdy má smysl experimentovat a kdy už investovat do skutečného produktu? A jak inovovat ve firmě, která má zavedené procesy a vlastní každodenní priority?
Pozvali jsme čtyři hosty, kteří se na inovace dívají z různých perspektiv. Od řízení firemních změn přes radikální inovace a zkušenosti automobilového průmyslu až po praktický vývoj digitálních produktů.
C-Suite Meetup v kostce
Během dopoledních diskusí jsme se věnovali několika důležitým otázkám:
Proč dobré nápady a transformační projekty často končí předčasně?
Jak definovat úspěch inovace a určit člověka, který za ni převezme odpovědnost?
Jak pracovat s motivací zaměstnanců, firemní kulturou a odporem vůči změnám?
Jak vytvořit prostor pro kreativitu a nové nápady?
Podle čeho vybírat inovace, které si zaslouží další investici?
Jak funguje řízení inovací ve velké společnosti, jako je Škoda Auto?
Jak využít AI při přípravě nového digitálního produktu?

Jako hosty jsme přivítali:

Tomáš Studeník
Radical Innovator · Urban Hacker
LinkedIn profil
Tomáš je technosociální experimentátor a inovátor. Stojí za více než třicítkou hackathonů, projektem THEaiTRE, první divadelní hrou napsanou umělou inteligencí, a dlouhodobě se věnuje generativní AI a inovacím ve zdravotnictví.
Založil Insane Business Ideas a mezinárodní healthtech inkubátor Caelestinus. Jako angel investor podporuje začínající startupy. Je autorem knih Velká kniha fuckupů a Umění neúspěchu, přivedl do Prahy FuckUp Nights a získal ocenění IT osobnost roku časopisu Computerworld.

Luboš Malý
CEO Red Button EDU a transformační architekt
LinkedIn profil
Luboš prošel výrobní operativou v P&G, vedl transformační projekty a řídil technologické inovace v The LEGO Group. Od roku 2021 vede Red Button EDU.
Klientům pomáhá připravovat přístup i konkrétní kroky pro rozsáhlé změny napojené na strategii. Má za sebou desítky transformačních projektů a stovky facilitovaných workshopů.
Pravidelně vystupuje na konferencích a v podcastech, kde sdílí zkušenosti s vedením změn v praxi.

Roman Šiser
Inovační manažer pro zákaznické inovace, oddělení produktové strategie, Škoda Auto
LinkedIn profil
Ve Škoda Auto se věnuje inovačnímu managementu a rozvoji nových produktových a servisních konceptů pro budoucí vozy.
Ve své práci propojuje potřeby zákazníků s technologickými a obchodními příležitostmi. Nastavuje inovační strategii, koordinuje rozvoj a validaci nových nápadů a propojuje odborníky napříč společností i koncernem Volkswagen. Dlouhodobě se zaměřuje na inovace založené na datech, zákaznické zkušenosti a principech design thinkingu.
Před příchodem do Škoda Auto působil ve společnostech The Coca-Cola Company a Liftago. Do diskuse přináší zkušenosti z oblasti inovací, marketingu a zákaznicky orientovaného vývoje nových řešení.

Martin Kaška
Product Architect a konzultant webových a mobilních aplikací, INVENTI
Martin se specializuje na návrh a realizaci digitálních produktů od prvotní myšlenky po produkční provoz. Má dlouholetou praxi v zakázkovém vývoji webových a mobilních aplikací pro střední a velké společnosti.
Pro klienty často působí jako architekt a produktový partner. Převádí prvotní zadání do strukturovaného návrhu, definuje architekturu a sestavuje realistický plán dalšího rozvoje.
Při práci klade důraz na dlouhodobou udržitelnost, rozšiřitelnost a konkrétní přínos digitálního produktu pro byznys.
Změny stojí na lidech
První část diskuse jsme otevřeli s Lubošem Malým z Red Button EDU. Zkušenosti z P&G, The LEGO Group i dalších transformačních projektů ho dovedly k přesvědčení, že za neúspěchem změn bývají často základní manažerské chyby. Chybí člověk, který převezme odpovědnost, jasná představa výsledku nebo vytrvalost při realizaci.
Luboš zdůraznil význam konkrétně definovaného cíle. Při zavádění AI například podle něj samotný nákup zaměstnaneckých licencí znamená pouze začátek. Vedení musí stanovit, zda očekává pravidelné používání nástroje, nebo automatizaci konkrétních procesů. Právě jasná představa výsledku umožňuje projekt správně naplánovat i vyhodnotit.
Dalším zásadním nástrojem je stakeholder mapa. Luboš doporučil identifikovat klíčové lidi, kteří mohou projekt ovlivnit, a pochopit jejich motivace i obavy.
„Pokud jsem tabulkový typ, dokážu si představit, že si nejprve sepíšu pět lidí, kteří mohou danou změnu zastavit. Jsou to ti, kteří drží rozpočet, mají rozhodovací pravomoci, vlastní firmu nebo mají podobný vliv. Pak si přidám několik dalších lidí, kteří budou klíčoví pro interní fungování. Typicky půjde o neformální lídry, kterým ostatní zvednou telefon, když zavolají, nebo přijdou na schůzku, když jim pošlou pozvánku.“
Pro někoho změna znamená profesní příležitost, pro jiného zásah do zavedené práce. Luboš připomněl zkušenost z výroby, kde zaměstnanci přešli od ručního plánování k dohledu nad automatizovaným modelem. Technologická změna tak současně zasáhla do jejich profesní identity.
V závěru se věnoval také rostoucímu pracovnímu zahlcení. Popsal konkrétní zkušenost z firemního programu, kde účastníci strávili tři hodiny sami v lese bez telefonu. Právě tato část patřila mezi nejlépe hodnocené. Manažeři podle něj potřebují prostor pro přemýšlení a odpočinek, aby mohli další změny vést smysluplně. I "nic nedělání" zkrátka může být důležitou součástí kreativního procesu.

„Je velmi jednoduché v určitém okamžiku říct: ‚Tak už toho necháme a půjdeme se věnovat něčemu jinému.‘ To je ta druhá část. Podle mě ale část změn selhává už na zcela základním, řemeslném provedení. [...] Každou změnu je potřeba na začátku dobře připravit, následně chvíli vytrvat a v neposlední řadě ji také dobře zpracovat.“
Nápady potřebují odvahu, ale i prostor
Druhý rozhovor jsme vedli s Tomášem Studeníkem. V debatě byl věnován velký prostor umělé inteligenci, ale i schopnosti firem přitáhnout talentované lidi a získat je pro společnou vizi.
„Lidé se rádi zapojují do skupinových projektů. Tak jsme zkrátka nastavení. A jestli se do nich budou zapojovat skuteční lidé, nebo nějací virtuální agenti, je celkem jedno. Člověk ale bývá nerad sám. A to je podle mě jedna z hlavních výhod tradičních kariér, že je člověk v kontaktu s ostatními lidmi. Pokud se všechno přesune do virtuálního prostředí, může to být problematické.“
Pokud jde o AI, Tomáš se generativním modelům věnuje řadu let, současně ale upozornil na riziko experimentů, které vznikají především kvůli technologickému nadšení.
AI jednotlivcům podle Tomáše otevírá možnosti, které dříve vyžadovaly celé týmy. Malý startup se tak může velmi rychle stát konkurentem velké společnosti. Jako inspiraci pro korporace Tomáš představil kulturu malých autonomních týmů, které mají prostor experimentovat a zpochybňovat zaběhnuté postupy. I v době AI agentů přitom vyzdvihl hodnotu lidské spolupráce a partnerů s odlišnými názory.

„AI je nástroj, který reaguje na určitou potřebu nebo konkrétní problém. Myslím si, že by stálo za to věnovat více času přípravě a definování toho, k čemu má AI vlastně sloužit, zda je pro daný účel správným nástrojem, zda existují i jiné možnosti a zda je vůbec potřeba se danou věcí zabývat. Dnes ale ve firmách spíše vidím, že spustí sérii menších experimentů s AI a čekají, jak se to vyvine.“
Jako příklad praktického využití popsal zdravotnictví, kde AI pomáhá lékařům při vyšetřeních. Technologie může upozornit na podezřelé místo, zatímco konečné rozhodnutí zůstává na lékaři. Tomáš proto zdůraznil potřebu jasně určit odpovědnost za výsledky systémů využívajících AI.
Mluvili jsme také o firemní kultuře. Z publika zazněla zkušenost se zavedením neomezené dovolené, která v menší firmě podpořila samostatnost zaměstnanců. Podobné konkrétní kroky mohou pro firemní kulturu znamenat více než obecná prohlášení o inovativnosti.
V závěru Tomáš připomněl také význam odpočinku. Nové nápady se podle něj často objeví ve chvíli, kdy se člověk věnuje úplně jiné činnosti. Firmy by proto měly vytvářet prostor pro kreativitu, neformální setkávání i chvíle mimo každodenní operativu.
Inovační manažer musí dostat nápad do praxe
Třetí host, Roman Šiser ze Škoda Auto, ukázal, jak se s inovacemi pracuje ve velké automobilce. Na úvod připomněl definici „Fresh thinking that drives value“. Nový nápad je podle něj pouze začátek. Inovace vzniká až ve chvíli, kdy přinese skutečnou hodnotu.
„Inovace v mém pojetí znamená kombinaci dvou věcí: něčeho nového a něčeho, co má dopad. Kdysi jsem v DCU narazil na definici ekonomistů ‚Fresh thinking that drives value‘. Je v tom tedy určitá invence, kreativita a změna. Ta ale musí mít konkrétní dopad, jinak jde pouze o nápad nebo koncept.“
Ve Škoda Auto vznikají návrhy například prostřednictvím hackathonů, interních platforem nebo technologického scoutingu. Následuje hodnocení zákaznického přínosu, proveditelnosti a strategické hodnoty. Vybrané nápady procházejí ověřováním a zákaznickým testováním.
Specifickou výzvou je délka automobilového vývoje. Nová platforma může vznikat pět až sedm let, a firma tak dnes přemýšlí o potřebách zákazníků na začátku příští dekády. Přitom musí koordinovat software, elektroniku i výrobu a spolupracovat s dalšími značkami koncernu Volkswagen.
Důležitou otázkou je návratnost investic. Některé digitální funkce mají obtížně vyčíslitelný přímý výnos, ale pomáhají odlišit značku nebo zlepšují zákaznickou zkušenost. Roman proto doporučil hodnotit také strategický a komunikační přínos. Připomněl i český pragmatismus, díky kterému Škoda například zvolila flexibilnější výrobní linku pro různé typy vozů.
V závěru Roman vysvětlil, co vlastně obnáší práce inovačního manažera.
Jeho práce tak zahrnuje nejen kultivaci prostředí pro inovace, ale také řízení konkrétního portfolia. Od identifikace zákaznické potřeby přes validaci a přípravu Proof of Concept až po předání projektu k realizaci.
„Cílem inovačního manažera je v podstatě budovat inovační schopnosti firmy tak, aby byla sama schopna inovovat. To znamená mít určité ambice, stanovit oblasti, na které se chce zaměřit, a definovat cíle, kterých chce prostřednictvím inovací dosáhnout. Důležité je také nastavit způsob rozhodování o jednotlivých inovacích a jejich vyhodnocování.“

Zkušenost od nás z INVENTI
Posledním hostem byl náš kolega Martin Kaška, Product Architect z týmu SHIFT by INVENTI. Ukázal, jak pomáháme firmám převádět prvotní představy o digitálním produktu do konkrétního zadání.
„Posbírali jsme tedy naše zkušenosti a začali jsme systematicky provádět analýzu, které říkáme INVENTI Product Design. V rámci ní jsme zákazníkům pomáhali rozpracovat jejich nápady z technologického hlediska. To znamená určit, čeho chtějí dosáhnout a co je potřeba udělat, aby jejich nápad fungoval v konkrétním prostředí. Postupně jsme zjistili, že je potřeba přidat také rozpracování byznysové části, protože původní nápad často postrádal odpovědi na otázky, kdo ho zaplatí, zda za něj vůbec bude někdo ochoten platit a jak bude celý byznysový model fungovat.“
Tak vznikl proces produktové analýzy, který se dříve opíral o několik workshopů a následnou přípravu dokumentace, zpravidla během tří týdnů. Dnes velkou část práce urychluje systém spolupracujících AI agentů.
Úvodní diskuse se zákazníkem zůstává na lidech. Společně se upřesňuje cílová skupina, očekávané funkce i obchodní smysl produktu. Následně agentní systém připravuje dokumentaci, technologickou architekturu, uživatelské scénáře, návrhy designu nebo funkční prototyp.
„Dnes je výsledkem dokument, který popisuje, co má produkt dělat, jak vypadá, komu slouží, jaké jsou konkrétní průchody aplikací a jaká je navržená technologická architektura, na které má fungovat. [...] Pokud výstupem není vizuální návrh ve Figmě, může jím být také funkční prototyp, který běží ve webovém nebo mobilním prostředí.“
Martin popsal také experiment s automatizovanou přípravou samotného vývojového projektu. AI rozdělila zadání na jednotlivé oblasti a konkrétní úkoly, včetně odkazů na dokumentaci. Když výsledek předložil kolegyni, projektové manažerce, označila ho podle Martina za nejlepší připravený projekt, který kdy viděla. Teprve potom zjistila, že podklady vznikly s pomocí AI.
Právě možnost propojit úvodní ideaci, produktovou analýzu a přípravu vývoje představuje podle Martina velkou příležitost. Jeho dlouhodobou vizí je postupně automatizovat také další fáze až k samotnému funkčnímu produktu. Důležité přitom zůstávají stabilní výstupy a odborná kontrola.
V navazujícím odpoledním workshopu si účastníci mohli tento postup vyzkoušet na vlastních nápadech a společně s našimi konzultanty jim dát první konkrétní podobu.
Na jaké otázky jsme se ptali účastníků?






Co jsme si z meetupu odnesli?
Během diskusí se potvrdilo, že úspěšná inovace nemusí znamenat revoluci.
Někdy stačí změnit zavedený pracovní postup, dát zaměstnancům větší samostatnost nebo pomocí AI odstranit hodiny rutinní práce. Důležité je vědět, komu změna pomůže a jaký přinese výsledek.
A ještě jedna věc: vedle rozpočtů, technologií a plánování potřebují firmy také čas na přemýšlení, experimentování a vzájemnou inspiraci. Právě proto podobná setkání pořádáme.
Zajímá vás další téma? Rádi byste dorazili na náš příští C-Suite Meetup?
Další, již 16. C-Suite Meetup, připravujeme na 12. listopadu 2026. Tentokrát se zaměříme na zavádění AI a modernizaci starších technologických systémů.
Naše setkání jsou příležitostí sdílet zkušenosti s manažery, majiteli firem a odborníky z různých oborů v otevřené a přátelské atmosféře.
Do dalších diskusí se můžete zapojit také v naší LinkedIn komunitě C-Suite Meetup, kde sdílíme nové informace, zkušenosti a pozvánky na další setkání.
Sledovat nás můžete také na LinkedIn profilu INVENTI.
Nenechte si ujít další z plánovaných C‑Suite meetupů.
Rádi vám dáme vědět termín dalšího setkání. 👇

Pojďme tvořit něco úžasného
Budete překvapeni, co spolu dokážeme.
