AI revoluce, nebo hype? Rok od boomu

Ve světě byznysu je dnes umělá inteligence tématem, o kterém se diskutuje na každém rohu. Její využití totiž sahá daleko za rámec automatizace jednoduchých, rutinních činností. Dokáže pomoci také se složitými operacemi v rámci logistiky, zákaznické péče nebo business developmentu. Její boom nastal před rokem s příchodem generative AI – široká veřejnost začala experimentovat s nejčastěji používaným chatbotem ChatGPT a firmy nejrůznějších zaměření začaly být vývojem trhu tlačeny do masivní implementace AI obecně.

Při správném přístupu totiž může nejen významně šetřit náklady, ale třeba i dopomoci k celým novým business modelům nebo produktům a službám. Nové nástroje a technologie, které nám mají ušetřit práci, však vznikají každým dnem a v oceánu možností je jednoduché se ztratit. Jak najít tu správnou cestu, když chceme AI implementovat do našich každodenních firemních procesů? A je opravdu takovým vysvobozením a cestou k získání konkurenční výhody, jak je mnohdy prezentováno?

To jsou jedny z témat, na která jsme zaměřili náš C-Suite Meetup vol. 5, který proběhl dne 29.2.2024 na naší pražské pobočce INVENTI. Navazoval na úspěšnou sérii akcí, na které vždy zveme manažery, foundery či experty v daných oblastech. U AI revoluce, nebo hype? Rok od boomu jsme přivítali šest řečníků, kteří mají prokazatelné zkušenosti s implementací a integrací AI, a to jak ve vlastních společnostech, tak společnostech jejich případných klientů.

Důležitost diskuze na téma umělé inteligence dokládá i fakt, že jsme několik dní před akcí museli vlivem obrovského zájmu uzavřít registrace. Akce do naší konferenční místnosti přivedla téměř 100 lidí, a tak dočista praskala ve švech.

Kteří řečníci přijali naše pozvání?

Radim Kracík, CTO, Effectix,
Tomáš Kapler, AI konzultant a lektor,
Honza Šilhavý, Chief Experience Officer, INVENTI,
Adam Horzenberger, CTO, Packeta Group (Zásilkovna),
Pavel Wimmer, Co-founder, DNAi,
Karel Šimánek, CEO, BigHub.

Celou akci moderoval Pavel Bartoš, Chief Marketing Officer v INVENTI.

Meetup byl rozdělen na dva diskuzní bloky. Ten první se věnoval AI aplikacím – jak se dají ve firmách využívat a jaké mají výhody a na druhou stranu také úskalí. V jeho rámci jsme také probrali, jaký kus cesty během roku takové aplikace udělaly.

Druhý byl věnován AI integraci, kterou je myšleno hlubší využití AI modelů a technologií při vývoji robustnějších firemních systémů, ať už se jedná o produkty nebo interní systémy.

Všichni účastníci měli možnost sdílet s námi své pohledy na věc prostřednictvím hlasovacího nástroje Slido. Také mohli pokládat přímé otázky směrem k řečníkům. Hned ze začátku se Pavel Bartoš účastníků zeptal, jak přistupují k adopci a implementaci AI. Jejich odpovědi uvádíme v grafu níže:

Jaká hlavní témata diskuze odkrývala?

Konkrétní use cases jako klíč k odemknutí potenciálu AI

Spousta společností si s umělou inteligencí zatím pouze „hraje“. To je vhodné pro objevování jejích možností, ale pokud z ní chcete čerpat přidanou hodnotu pro svůj byznys, je k ní potřeba přistupovat více strategicky. Nezasekávat se příliš dlouho v experimentačních fázích, ale vytvářet pro AI reálné byznysové use cases.

Své o tom ví Radim Kracík, který je v čele technologických inovací v Effectixu: „V roce 2021 jsem v Google Collabu objevil jednoduchý model na generování obrázků. Představil jsem ho na teambuildingu s tím, že toto je umělá inteligence, které se rozhodně bát nemusíme. Za rok a půl však přišlo Midjourney a pak také ChatGPT. V ten moment bylo jasné, že umělá inteligence vytváří obrovský prostor. Do té doby jsme si s ní hráli, ale teď už jsme ji začali postupně zavádět do produkce. Naznali jsme, že je potřeba mít byznysové use casy a cíle, které by měla plnit. První reakce byla pozitivní, protože šéf AI podporuje a alokuje na ni prostředky. Tým byl však rozdělen na ty, kteří byli rezistentní, ty, kteří byli otevřeni a ty, kteří byli někde ve středu. Takovým je potřeba ukázat, že AI dokáže dosáhnout reálných výsledků.“

Prezentace reálných use casů je z hlediska implementace AI ve firmách velmi důležitá, protože může otevřít mysl i těch největších skeptiků. Jakmile je rezistence odstraněna, otevírají se dveře k inovaci, která je v dnešní době potřebnější než kdy dříve. „Stává se, že lidé mají na začátku negativní zkušenost, a když nepochopí, že problém není v nástroji, ale v tom, že s ním pracují špatně, vzniká dlouhodobější negativní postoj,“ uvedl AI evangelist a lektor Tomáš Kapler, který píše oblíbený blog kapler.cz a pomáhá firmám v nastavování efektivních procesů založených na umělé inteligenci.

Tomáš pak ve firmách ukazuje, jak jim AI může pomoci, ať už v marketingu, obchodě, HR nebo logistice. To často zapálí nadšení týmu, a tak v mnohých případech začne sám hledat, kde mu umělá inteligence může pomoci. AI je však dvojsečná zbraň – představuje jak obrovskou příležitost, tak obrovskou hrozbu. Například díky automatickým customer care systémům můžete oslovit zákazníky z celého světa. Na druhou stranu kdokoliv z celého světa pak může začít oslovovat i vaše zákazníky. Je tedy pouze na vás, na jakou stranu se postavíte.

Effectix je významná marketingová agentura, která na trhu působí již 15 let. Je držitelem řady mezinárodních certifikací a ocenění. V roce 2023 získala 1. místo v soutěži Agentura roku v kategorii Nejlepší místo, kde pracovat. V polovině toho samého roku začala masivně využívat AI jak v rámci svých služeb, tak firemních procesů.

Packeta Group neboli Zásilkovnu není potřeba detailně představovat. Kromě České republiky operuje také v Německu, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Slovinsku nebo na Slovensku. Je průkopníkem mnohých inovativních řešení, mezi která patří i Z-Boxy. V dnešní době odesílá přibližně půl milionu zásilek denně a spolupracuje s přibližně 140 000 partnerskými výdejními místy.

Adam Horzenberger se s námi podělil o use case ze Zásilkovny: „Jedna z prvních iniciativ v rámci AI se týkala customer care. Začali jsme s chatbotem a voicebotem, protože jsme dnes největší logistická firma na počet zásilek v České republice, a to znamená i větší počet situací se zásilkami, které zákazníci řeší. Když jsme měli 250 operátorů v call centru, customer care vycházel velmi draze. Po přibližně roce od nasazení chatbotů a voicebotů, které si postupně vytvářely znalostní bázi, však začaly odbavovat cca 70 % požadavků klientů. Samozřejmě monitorujeme, jak byl zákazník spokojený a zda dostal odpověď, kterou očekával, ale došlo k razantnímu zvýšení kvality a rychlosti komunikace. To je úplně jiná úroveň než ta, na které jsme byli pár let zpátky.“ To však nutně neznamená, že operátoři přišli o práci – jen se mohli začít zaměřovat na jiné činnosti, což přirozeně vede k efektivnějšímu škálování a růstu celé společnosti.

Dle zkušeností Pavla Wimmera, který se v DNAi věnuje komplexní analýze a zprocesování klientských dat, byla před pěti lety vzácnost se o umělé inteligenci vůbec s někým bavit. Pak však přišlo ChatGPT a nastal obrovský boom. „Chodí k nám zákazníci buď s konkrétními věcmi – jestli jsme pomocí AI schopni vyřešit nějaký problém, nebo takoví, kteří chtějí pomoci se strategickou implementací. Hledají někoho, kdo je schopen se podívat, v jaké fázi jsou, jakou mají architekturu a datovou základnu, ale hlavně někoho, kdo je schopen bavit se i s byznysem a najít byznysové cases.“

Karel Šimánek, CEO BigHub – společnosti technologických nadšenců, uvádí častý problém firem, které si s AI jen hrají: „Když si týmy s umělou inteligencí pouze hrají, brzy zjistí, že je to stojí spoustu peněz, ale vlastně jim to nepřináší vůbec nic. Je důležité k use case přistupovat tak, aby té firmě něco reálně přinášel. Firmy nabádáme k tomu, aby šly do nějakého quick winu, protože když potřebujete ve firmě něco prosadit, rychle můžete ukázat, že to má hodnotu. Náklady generativní AI na MVP prvního use case ve srovnání s machine learningem jsou mnohem nižší.“

Co se pak týče vývojové roviny, dle slov našeho domácího řečníka, Honzy Šilhavého, došlo v první polovině roku 2023 k nadšení ve vývojových týmech, ale nyní už dochází k určitému ochlazení. AI však každodenní procesy v INVENTI proměnila významně, což dokazuje i náš interní průzkum, kdy jsme se všech invenťáků ptali, do jaké míry se na AI spoléhají. Jak vypadají výsledky?

Celý článek s výsledky si můžete přečíst pod tímto odkazem: Koná se AI revoluce, nebo je to jen velká bublina?

Honza dále pokračuje: „Když jsem v INVENTI vybíral lidi na vývojové kompetence, jednou z velkých součástí procesu byla schopnost správně zadat dotaz do Google. Sledovali jsme tím, zda člověk dokáže najít odpověď na otázku. Když však otázku položíte jazykovému modelu, internet má prochozený lépe než Google. Má větší povědomí o tom, kde se ty informace nacházejí a nasměrovává k něčemu užitečnému. Ve hledání informací vidím tu největší proměnu.“

Moderátor Pavel Bartoš, který AI iniciativy v rámci INVENTI sám podporuje, se pak zúčastněných dotázal na konkrétní use cases AI aplikace v jejich společnostech. Níže uvádíme jejich odpovědi:

Výsledky byly vzhledem k širokému záběru umělé inteligence velmi různorodé.

DNAi pomáhá aplikovat nejnovější výzkum a vývoj z oblasti umělé inteligence ve firmách. Skládá se ze špičkových odborníků, kteří hledají inovativní řešení z hlediska strategické implementace AI. Její sesterská společnost Tekies její fungování doplňuje o zavádění rozsáhlých mikroslužeb a IT architektur. Spojení DNAi & Tekies tak pro zákazníky představuje cestu, jak být technologicky napřed vůči konkurenci.

BigHub se specializuje na poskytování správných řešení ve světě umělé inteligence a analýzy dat.. Nasazuje pokročilé modely pro predikce, optimalizaci či práci s obsahem. Za 7 let svého fungování spolupracovala s různými firmami od vycházejících hvězd po globální korporace, které mají vybudovanou pozici leaderů na trhu.

AI za vás neudělá všechno, lidská ruka je stále zásadní

Někteří uvádějí, že prompting je jednou ze zásadních schopností, kterou by si měl v roce 2024 osvojit každý, kdo se pohybuje v oblasti digitálních řešení. Je třeba zamyslet se nad tím, jak dotaz napíšete a co z toho nástroje chcete dostat. V momentě, kdy se na AI slepě spoléháte, rezignujete na kritické myšlení a kreativní proces.

Radim Kracík v červnu 2023 všem copywriterům z Effectixu zadal, aby do konce srpna generovali 80 % obsahu pomocí AI. Nakonec to zvládli cca na 60 %, důležité však je, že se změnil jejich přístup. Naučili se, jak vygenerovaný text dotáhnout tak, aby kompletně odpovídal očekáváním klienta. „Ty výstupy jsou na první dobrou super, ale když je potřebujete dotáhnout do fáze, že je můžete předat klientovi, tak tam 10–20 % chybí. To je ta největší výzva – dotáhnout drobnosti, které chybějí, ať už se to týká grafiky, kódu nebo textů.“

Jedna z častých miskoncepcí spočívá v tom, že AI = automatizace. Že za nás bude dělat něco, co nechceme. Váš byznys posune především přístup, kdy díky AI zvýšíte kvalitu vašich výstupů. Navíc můžete dělat věci, kterých jste dříve nebyli schopni.

Tomáš Kapler k tomuto tématu dodává, že: „AI je skvělá v ideačních fázích. Odstraňuje problém prázdné stránky, kdy máte něco tvořit, ale nevíte, jak to uchopit. Např. marketingové agentury dostanou nějaké zjednodušené zadání, na základě kterého grafik nebo copywriter udělá několik návrhů. Klient se na to podívá, řekne, co se mu líbí a podobně, ale tímto se propálí spousta času. Před AI trávily 80 % času těmito neefektivními činnostmi a 20 % práci na tom finálním výstupu. Dnes je to však otočené, už během schůzky si mohou vygenerovat 20 vzorových textů nebo grafických návrhů. S klientem se rovnou domluví na směru, kterým se budou ubírat.“

Lidská ruka bude stále potřebná hlavně v přímém ovlivňování funkcí nástroje. Nemusíte totiž používat nástroj, který někdo vytvořil čistě pro své účely. Vytvoříte si vlastní a můžete si na něj napojit unikátní interní systémy, což dnes dokáže i člověk, který není programátorem. Během půl hodiny se to můžete naučit a pak se odpíchnout – usnadňovat si provozní a kreativní procesy měrou, která je s dobou před příchodem AI nesrovnatelná.

AI nenahradí lidi, ale ti, co používají AI, nahradí ty, kteří ji nepoužívají

Někteří lidé jsou vůči změnám rezistentní, což bylo mimo jiné i jednou z hlavních myšlenek našeho druhého C-Suite Meetupu. Otevřený mindset je zásadní, stejně tak jako potřeba přeškolit ty, kteří dosud s umělou inteligencí ve větší míře nepracovali. Abyste drželi krok s tempem trhu, je možné, že některé lidi budete muset dokonce vyměnit.

To potvrzuje Tomáš, který má bohaté zkušenosti s implementací AI i ve školách. „60 % učitelů by AI nejraději zakázalo. Úkoly, které zadávají, bývají její pomocí mnohdy snadno zpracovatelné. Žák jednoduše vyfotí rovnici o třech neznámých a během několika sekund získává správný výsledek.“ Učitelé jsou tedy nuceni vymýšlet inovativní zadání, která prověří schopnosti žáků sahající nad rámec jednoduchého promptu v ChatGPT.

Je potřeba, aby pochopili, že zatímco posledních 40 let prakticky mohli ignorovat technologický posun, který se kolem nich děl, nyní už tuto možnost nemají a AI začíná přímo zasahovat do jejich životů. Když budou vzdorovat změně, na svém postu se nemusí dlouhodobě udržet.

Adam Horzenberger, který stojí za spoustou inovativních iniciativ v Zásilkovně, připodobňuje příchod AI k příchodu cloudu. „Když jsem pracoval pro technologickou firmu, vývojáři a admini přistupovali ke cloudu velmi nedůvěřivě. Posílal jsem je na školení, aby se s ním naučili, ale oni se pořád vraceli a říkali, že to nejde. Přesně takové lidi jsem vyměnil a od té doby jsme jeli cloud na 100 %. Tak stejně je to s AI – lidé, kteří ji nebudou používat, nebudou mít výkon, který od nich trh očekává.“

Volba správného a bezpečného nástroje

Dostupných nástrojů je dnes na trhu celá řada a nové vznikají, zatímco čtete tento článek. Špatná volba může znamenat, že AI zavrhneme, protože nezprostředkovává výstupy, které bychom očekávali.

Nejčastěji používaný je jazykový model GPT, který velkou měrou stojí za boomem minulého roku. I během naší diskuze na něj tedy přišla řeč, a to hlavně v kontextu rozdílu mezi jeho placenou a neplacenou verzí.

Honza Šilhavý, který je jedním z průkopníků aktivního využívání AI v INVENTI, uvedl, že mezi ChatGPT 4 (placená verze) a ChatGPT 3.5 (neplacená verze) vidí velký rozdíl ve schopnosti vysvětlování, a to způsobem, který je pro něj dobře přijatelný. 3.5 generuje velké množství textu, u kterého je snadné poznat, že je generovaný, zatímco verze 4 vede uživatele mnohem lépe.

Radim Kracík za Effectix uvedl, že verzi 3.5 volí hlavně v případě, že AI využívají přes API, jinak ale nevidí důvod, proč si nezaplatit verzi 4. K jeho odpovědi dodal, že je spíše vhodné testovat, jaké výsledky vám dává ChatGPT, Claude a Google Gemini, protože to jsou jiné modely, které mají různé kvality v různých oblastech.

Tomáš má názor jasný – bezplatné ChatGPT nepoužívat. Neumí totiž pracovat s kontextem, nemůže sáhnout na internet a není možné do něj nahrát data. Když už byste do AI nechtěli investovat, raději volte bezplatný MS Copilot, který má přístup k internetu.

A jaké nástroje na pravidelné bázi používají účastníci našeho Meetupu?

Jazykový model GPT udělal nebývalou reklamu v oblasti AI a rozhodně existuje spousta oblastí, kde jeho nasazení dává smysl, například tam, kde potřebujete zautomatizovat něco, co předtím nebylo možné. V některých případech však dávají smysl i starší, bezplatné metody. „Pokud se bavíme o klasifikaci textu, hledání entit a podobných věcech, jsou k dispozici metodologie, u kterých se nemusí platit za token. Dají se nacvičit samy. Dají se provozovat tak, abyste mohli byznys škálovat ve velkém a nemuseli platit Microsoftu nebo OpenAI obrovské sumy. To samé platí pro optimalizační metody,“ podotkl Karel Šimánek.

Otázka bezpečnosti je u mnohých nástrojů nejasná, ke všem je tedy rozumné přistupovat obezřetně. „Do AI nedávám věci, které jsou důvěrné nebo které jsou předmětem intelektuálního vlastnictví někoho jiného, než jsem já. Snažím se limitovat nebezpečné věci, které bych si zítra nedovolil poslat novinářům. Když tedy diskutuji na nějaké téma, které je utajované nebo nechci, aby šlo ven, tak ho zastřu nějakou rouškou tajemství, udělám filtr na své straně a řeším to jako modelový příklad. Na druhou stranu ale věřím i licenčním ujednáním daných aplikací – že jsou data skutečně moje,“ sdílí svou zkušenost Honza.

Adopce umělé inteligence ve firmě je otázkou synergické spolupráce

Adopce umělé inteligence ve většině případů není otázkou pár dní. Jedná se o dlouhodobý proces, kdy se mnohdy v základu mění hluboké firemní procesy, které mají přímý dopad i na zdánlivě povrchovější úkony, jako je marketing či sales. Vždycky je však potřeba mít někoho, kdo ve firmě tuto revoluci podnítí. Na základě odpovědí našich účastníků je to nejčastěji CEO/majitel, a to v 30 % případů. Na druhém místě se umístilo IT oddělení s 28 % a dalších 25 % návštěvníků uvedlo, že je u nich tato problematika decentralizovaná, a tak to není možné určit.

Na nižší příčky se pak umístilo marketingové oddělení s 8 %, produktové/výrobní oddělení s 8 % a obchodní oddělení s pouhými 3 %.

Na trhu je dnes spousta firem, které s implementací umělé inteligence pomáhají. A zatímco se mohou snažit obsáhnout naprosto veškeré oblasti, realita je často mnohem střídmější. V první řadě na scénu vstupují firmy, které dělají dobře základ – musí dobře fungovat cloudová infrastruktura, backend, datová základna, integrace a front end. Všechny tyto prvky mají zásadní dopad, tedy alespoň v případě, že se nebavíme pouze o hraní si s ChatGPT. „Neznám na trhu firmu, která by to obsáhla celé sama. Když k vám někdo přijde a bude vám slibovat, že vás spasí, tak buďte obezřetní. I když se o to my snažíme, je to téměř nereálné,“ řekl Pavel Wimmer, který v rámci DNAi spolupracuje s mnohými partnery v oblasti umělé inteligence.

Synergická spolupráce úzce souvisí i s tím, aby byli i pracovníci ve firmě dostatečně edukovaní a získali potřebný rozpočet na jejich AI rozkvět. Karel Šimánek, CEO společnosti BigHub, se s námi podělil o jednu z bariér, se kterou se setkal: „Poté, co jsme se bavili s člověkem, jehož KPI je 20% zvýšení revenue a je mu úplně jedno, jak to uděláme, jsme zjistili, že je v jeho firmě interní oddělení, kde se šetřilo na odbornosti pracovníků. Nebyla tak schopnost a vůle měnit zažité postupy, kvůli čemuž bylo využívání strojového učení a jiných pokročilých technologií minimálně neefektivní, v horším případě nemožné. Nejlepší spolupráce pro mě je, když se bavím s C-level managementem, který je připraven poskytnout mi všechno, co potřebuji k tomu, abych dosáhl vytyčených cílů.“

V tomto kontextu jsme se účastníků také zeptali na přístupy, které se jim v jejich společnostech při adopci nejvíce osvědčily. Odpovědi byly různorodé, ale spousta z nich se dotýkala zmíněné synergické spolupráce viz níže:

Měření výsledků je stejně tak zásadní jako implementace AI

Pokud chcete dosáhnout skutečné efektivity, kterou většina AI nástrojů slibuje, je zapotřebí dlouhodobě je ověřovat v praxi. Některé z nich dosahují pouze průměrných výsledků i přesto, že je máte nastavené tak, jak je to nejlépe možné. Ověřte si, zda na trhu neexistuje lepší řešení, které sice možná bude vyžadovat vyšší investici, ale v dlouhodobém horizontu se vám lépe vrátí.

Adam důležitost měření výsledků uvedl na příkladu zavádění tolik oblíbených Z-Boxů. „V rámci naplnění vyhodnocujeme jak výdejní místa, tak Z-boxy. Jedním z cílů je dosáhnout vyšší utilizace. Zavedli jsme nový systém řízený AI, který nám vypočítá ideální místo pro Z-Box a jeho předpokládaný performance. Ten využívá nejrůznější data o pohybu obyvatelstva a infrastruktuře, včetně informací, kde lidé bydlí, kudy chodí a kde jsou různé points of interest a samozřejmě naše vlastní data. Na základě těchto kalkulací jsme přemístili okolo 30 % naší sítě a výkon se zvedl o 10 %, a to jen v prvním roce.“

Jak vyčíslit investici do umělé inteligence?

Jedním z posledních témat, která jsme v rámci nabitého dopoledne řešili, byla kalkulace investice do AI. Kolik je potřeba připravit si peněz v případě, že chcete do umělé inteligence částečně, nebo naplno šlápnout?

Zásilkovna má v této oblasti jasno. Adam Horzenberger na tuto otázku odvětil, že ke kalkulaci přistupují naprosto standardním způsobem. „Prvně jsme si řekli, čeho chceme dosáhnout, pak jsme vypočítali klasickou ROIku a řešili, kdy se nám to vrátí. Tímto způsobem přistupujeme k úkonům, které řeší AI, ale i lidé. Co se však týče těch use casů se Z-Boxy, je to velmi málo peněz na to, kolik nám to přineslo muziky..“

Z pohledu Pavla Wimmera z DNAi vždy záleží na konkrétním byznysovém casu: „Když jsme pomáhali jedné větší firmě implementovat umělou inteligenci, vyvinuli jsme společně metodologii, která zahrnovala experty na infrastrukturu – architekty, experty na cloud aj. Následně se udělalo zhodnocení, jak je na tom společnost technicky a z hlediska kompetencí. Pak vznikl seznam nápadů, co by se z hlediska AI dalo udělat pro jednotlivá oddělení. U něj jsme určovali ty nejlepší byznysové casy a vytvářeli strategickou roadmapu, ve které je vyčíslený byznysový case, kdy se dá investovat do umělé inteligence, ale zároveň je potřeba dívat se na to z pohledu ceny za infrastrukturu, práce nad daty, zaškolení lidí a například náročnosti na change management.“

Umělá inteligence sice vytvořila hype, ale ne pro datovou oblast. Kvůli tomu je na trhu spousta firem, které tuto oblast přeskočily. Chtějí se pustit do AI, ale nemají pro to data. Potom je logické, že byznysový case vychází negativně, což by je v ideálním případě nemělo odradit, protože dříve nebo později ta data stejně budou chtít.

Pavel Bartoš i publiku položil otázku: Jak přistupujete k investicím do AI? Jejich odpovědi uvádíme v grafu níže:

Pohled do minulosti a budoucnosti

Umělá inteligence má na trhu nezpochybnitelné uplatnění, rozhodně se tedy nejedná pouze o hype. Firmy, které do její implementace chytře investují, si zajišťují flexibilní budoucnost oproti těm, které se jí vyhýbají.

Ohlédnout se do krátkodobé minulosti, a vytvořit si tak představu o budoucnosti dává smysl, protože za poslední rok se toho spoustu změnilo a očekává se, že nastanou další průlomy. Moderátor meetupu Pavel Bartoš publiku položil v tomto kontextu další tři důležité otázky. Odpovědi si můžete opět přečíst v přehledných grafech níže.

V poslední řadě padla otázka na samotné řečníky – jakou známku dáváte AI? Jak hodnotíte vliv AI na firmy v posledním roce?

Adam Horzenberger naznal, že v letošním roce probíhá hlavně adopce a budování kompetenčních center. Dává tři hvězdičky.

Karel Šimánek za svou devítiletou kariéru nic lepšího nezažil. Dává pět hvězdiček.

Pavel Wimmer se obecně přiklání ke třem, ale vzhledem k tomu, co dělají v DNAi, uděluje také pět hvězdiček.

Tu stejnou otázku jsme položili publiku. Zprůměrovaný výsledek jejich odpovědí činil 3,3 hvězdičky z pěti.

Jak se účastníkům meetup líbil?

O C-Suite Meetup vol. 5 byl rekordní zájem, což nás moc těší. Věříme, že jeho informační hodnota byla alespoň tak vynikající jako oběd, který jsme účastníkům nachystali. Řečníci přinesli spoustu praktických tipů, které mohou firmy aplikovat, ale také příklady, jak se k implementaci a integraci AI má/nemá přistupovat.

Po akci jsme sbírali feedback ze strany všech účastníků a všichni z nich volili kladné hodnocení. Jakožto přidanou hodnotu vnímali jak networking, kterému se mohli věnovat během přestávek, ale také upřímnost, příjemnou atmosféru, super postřehy z praxe, inspiraci a perfektní moderaci.

A jaké jsou hlavní myšlenky, které si z akce odnáší?

Nepoužívat ChatGPT 3.5,
tvořit obsah pro marketing,
kombinovat AI nástroje,
důležitost mindsetu – koukat 5–10 let dopředu,
není to jen o GPT,
teď je ten čas rozjet to s AI,
kdo se nepřizpůsobí, toho vyměníme,
využití při onboardingu,
nechat zaměstnance hrát si s AI.

Se C-Suite meetupy máme v plánu nadále pokračovat. Již nyní se rýsují další témata, která bychom chtěli pokrýt. Chcete být u nich? V tom případě se přihlaste k odběru ve formuláři níže a my vás o další akci zavčas informujeme!