160. den
Mlatí do toho jak hluchý do vrat
160. den
Dopoledne se jdeme podívat jak jsou na tom s opravou Mergal. Bohužel ho nacházíme ve stejném stavu, jako jsme ho včera opustili. Důvod je prostý, ještě nepřišly potřebné díly. Vyrážíme tedy na prohlídku města. Přes malé náměstíčko s nádhernou zvonicí, která má 6 zvonů, se dostaneme až k velkému kamennému mostu. Zrovna pod ním chystají pódium na večerní slavnosti. O moc více zajímavostí už tu není a tak zkoumáme, která restaurace pro nás bdue ta pravá.
Vybereme jednu z mnoha v okolí náměstí. Tříchodové polední menu nabízejí za 15eur. Nutno však podotknout, že za tu cenu dostanete v podstatě dvě hlavní jídla a dezert. Hanka ochutná fazolový guláš, rybu s chřestovou omáčkou a jako dezer rýžovou kaši. Petr si objedná houbový salát, řízek plněný šunkou a sýrem, což je mimochodem místní specialita a stejně jako já volí dezert v podobě vanilkovo-čokoládové zmrzliny. Mně přinesou nejdříve boloňské špagety a následně řízek se sýrovou omáčkou. K tomu dostaneme láhev vína i vody.
Po obědě se odvalíme zpět k servisu. Čekáme další dvě hodiny než přivezou díly a další dvě hodiny než se pustí do práce. Pak jim jde sice práce od ruky, ale často musíme zavírat oči. Když jsme s Mergla stavěli, snažili jsme se nepoužívat násilí, vše muselo jít hladce. Tady vezmou kladivo, rozbrus a "ničí" nám autíčko před očima. Nicméně, to alespoň opraví. O půl deváté o 296eur lehčí můžeme konečně opustit s opraveným Merglem město. Již skoro za tmy se přesuneme k řece o 12km dále, kde štastní usínáme.