67. den

Máte propadlou zelenou kartu

67. den

Než vyrazíme, přižene se průtrž mračen. Sotva zastavíme na první benzince, padají z nebe provazy, které doprovází velká bouřka. Musíme ještě vyplnit online příjezdový formulář do Turecka a mezitím se bouřka přežene. Na hranice to potom máme slabých 10km.

Bulharské hranice jsou bez problému. Celníci obdivují Doris i Mergla. Než nás pustí na Tureckou čáru, musíme projet dezinfekcí. Na motorce nás nechají projet, ale stejně se musím vrátit, abych zaplatil za Mergla. Obsluha se tváří hrozně duležitě a pěkně mi vyhovuje, že neumíme číst, jinak bychom přeci věděli, že za dezinfekci se platí. Chce 16BGN za Mergla. Ve chvíli, kdy mu podám 10BGN řekne:,,OK, go!". Pustí dezinfekci, takže nás to s Ivou hezky očistí i na motorce. Naštěstí na tureckých hranicích není kolona. Nejdříve zkontrolují PCR testy, pak přejedem k okénku, kde dostaneme ihned razítko do pasu. V dalším okénku chtějí doklady od vozidel. Doris budí okamžitě pozornost. Po chvilce už je kolem ní hezký kroužek obdivovatelů. Alespoň čekaní na doklady rychle uteče. S Merglem je to složitější, protože Petr si nevšiml propadnuté zelené karty. Odstavujeme auto na parkoviště a dáváme se do rozebrání tajné schránky, kde je nové zelené karta. Je mi vedro a tak si sundavám bundu, pod kterou nemám ani tričko. Po chvíli mě upozorní policista, ať si na sebe něco dám, že nemou být polonahý. Omluvím se a jdu se opět vařit zpět do motorkařské bundy. Pak přijde celník, který mi prohlíží lékárničku, okoukne Mergla a můžeme vyrazit. Vítej Turecko!

První kilometry ubíháji hladce. Doris vypálení výfuků pomohlo a jen si přede. Zajíždíme do prvního města Kirklareli, abychom vybrali peníze z bankomatu, koupili místní SIM a hlavně si pořídili jakousi kartu na placení mýtného. Na vjezdu do města si všimneme obchodu se žrádlem pro psy. Zastavujeme, abychom Shadowovi nakoupili jídlo. Následně sjíždíme do centra, kde se s Merglem absolutně nedá zaparkovat, takže posílám Petra s Hankou zpět na okraj. Ti se však bohužel ztratí, ale naštěstí trefí na výpadovku z města, kde na nás počkají. S Ivčou jdeme hledat vše potřebné. Po chvilce už držíme v ruce 3 SIM po 20GB za 600TL dohromady. Bankomat je okousek dále a kartu na mýtné seženeme na poště. Problé však je, že mi prodají kartu jen pro motorku, protože potřebují technický průkaz každého vozidla. Jedeme tedy za Petrem s Hankou, abych o 20min později vezl Petra zpět do města pro kartu k Mercedesu. Venku je "příjemných" 40st. a my se vaříme zaživa. Po návratu zpět k benzínce, kde 1l beníznu stojí necelých 20,-Kč, dopnu řetěz na Doris, odpojíme tachometr, neboť se přidíral a vydával nepříjemný vrzající zvuk. Pak už jen 160km tureckým venkovem k moři. Po cestě se postupně pole s obilím mění v olivové háje.

Dnes táboříme v kempu za Sarkoy. Je to vcelku luxusní kemp s příjemnou obsluhou. Cenovka 200TL za všechno včetně luxusního ležení na pláži (viz foto). Jako bonus dostáváme perfektní kafe zdarma. Za večeři platíme 177TL - 2x toasty, 4x masové placky s hranolky, 2x hranolky + 100TL za 4x pivo.