38. den

Tenisky není vhodná obuv do hor

38. den

Pohoří Rila je krásné a opravdu vysoké. Na vrcholek hor má jezdit lanovka, ta je však mimo provoz. Naštěstí nám nabízejí za 20BGN/os. odvoz nahoru i dolu. Není o čem přemýšlet. Po půl hodině čekání už sedíme ve velmi zábavném vozítku a skrz opravdový offroad pod sloupy lanovky stoupáme s dalšími 10 lidmi vzhůru. Na konečné dostaneme tel. číslo, abychom si mohli zavolat pro odvoz i dolu.

Dost fouká a ocitáme se na zasněžených vrcholcích. Teď nás nečeká nic jiného než stále šlapat do kopce. Čim jsme výše, tim více sněhu. Najednou máme s Ivou v teniskách slušná jezera. Nedáme se, protože chceme vidět ty nádherná jezera. Po třech hodinách chůze po vrcholcích Rily máme totálně promrzlé nohy. Ale ty výhledy!

Dolu nás sváží již "nudným" klasickým Jeepem. Zcela unaveni si. ještě s Petrem a Hankou dáme výšlap na Stobské pyramidy. Když čekáme až nás doběhnou naše plíce, užíváme si pohled na měsíční krajinu pod námi. Je neskutečné, co ta příroda dokáže vykouzlit. V jedné "pyramidě" vidíme napodobeninu velblouda. Z posledních sil se přesuneme do kempu Bor, kousek za Rilským Monastýrem, odkud je nádherný výhled na zasněžené pohoří Rila a usínáme u poslechu šumění divoké řeky.