26. den

13. května 2021

Shadowa bolí packa, ale naštěstí to stačí jen namazat

26. den

Celý den je krásně, svítí sluníčko. Plán pro dnešek je jasný, grilujeme si špíčky u moře. Cestou na pláž si všimnu, že Shadow začal kulhat. "Snad si jen levou zadní packu přeležel" říkám si, protože včera běhal jako laňka. Dopřáváme nám i jemu oddych a posloucháme, jak nám opět Hanka předčítá.

Po hodině beru raději Shadowa k autu, protože na pláži se nedá najít žádný stín. Bohužel stále kulhá. U auta tedy bereme lupu a pořádně mu prohlídneme packu, nicméně nemůžeme na ní nic najít. Shadow si jde tedy lehnout pod auto a já koukám na seriál. Najíme se výtečné gulášovky od Hanky. Ta packa nám stále vrtá hlavou, a tak se zkusíme podívat ještě jednou. Naštěstí si všimneme malého puchýře mezi polštářky, který zkusíme natřít černou mastí. Snad to bude příčina jeho bolesti.

Po poledni vyrážíme na malou procházku. Namazání puchyřku asi pomohlo, protože si občas už i poskočí, popoběhne. Mám velkou radost a doufám, že zítra nás opět bude "otravovat", abychom mu házeli klacík.

Intermezzo z Prahy

Od neděle lítám z práce na úřady, abych vyřešil nedořešenou změnu typu užívání bytové jednotky. K tomu se přidává potřeba doložení chybějících dokumentů pro načerpání hypotéky a trable s vydáním nové debitní i kreditní karty. Na motorku nezbývá moc čas. Nicméně den má přeci 24hodin a na spánek, jak se říká, bude dost času v hrobě.  Do půlnoci obvykle tedy šaškuji s nářadím v ruce, abych mohl odjet zpět do Bulharska co nejdříve. Se Sesou z Fichtlkrámku ladíme chybějící díly a kontroluji řetěz, měním kapotáž zpět na cestovní verzi, měním ohnutá řidítka a snažím se vyměnit ukroucený náhon tachometru. Bohužel zjišťuji, že bez sundání spojky to nepůjde. Naštěstí se mi nabídl kamarád Marty, abych se za ním stavil, že to uděláme u něj v dílně. Příprava motorky se tak po večerech blíží ke zdárnému konci. Teď ještě vyhrát souboj s úřady a snad ve středu budu moci nabrat s Doris směr Bulharsko. Předpověď mi moc nepřeje, ale naděje umírá poslední!