21. den

Na chvíli se rozdělujeme

21. den

Nastal den D. Vracím se do Prahy, abych za pár dní přijel zpět s druhou motorkou. Zbytek bude mezitím dál poznávat Bulharsko.

Dopoledne si procházíme centrum Plovdivu, kde jsou k vidění hezké památky. V jednu odpoledne musím spěchat na autobus do Sofie. Ostatní mezitím míří do baru v centru, kde kamarádovi nechávají ještě plnou moc k převozu motorky. Pak si na poslední chvíli zamáváme na nádraží a odteď se naše cesty na pár dní rozdělí.

Posádka Merglu jede navštívit Asenovskou pevnost. Vyšlápnou si kopec, aby na ni měli krásný pohled jako na dlani a pak pokračují k jezeru Kardjali. Cestou mají několikrát sevřené pulky, že by mohli rozlouskávat vlašské ořechy. K jezeru totiž vedou hezké serpentiny po úzké silnici, kde se jen tak tak vyhnout protijedoucím autům. Nicméně si nemohou vynachválit výhledy, které se jim cestou objevují. I kempovací místo našli pěkné. Mají vše co potřebují - přístřešek, vodu, gril a klidné místo na spaní.

Já se mezitím přesunul do Sofie, kde mi chvilku trvá najít ubytování. Pronajal jsem si na noc soukromý pokoj kousek od centra města. Sofie je vcelku hezké město. Mísí se tu různé kultury. Proti ostatním městům v Bulharsku působí Sofia honosně. Večer se potkávám s Čechem, který zítra letí stejným letem jako já do Prahy. Společně vyrazíme na letiště, abychom si zajistili na zítra potřebné testy na Covid. Při čekání na výsledky dáme piva a povídáme si o zážitcích z cest.

Na hostelu si pak chvilku povídám s cizincem, který zde ztratil kočku. Bohužel to byla jeho jediná "rodina", kterou měl a je tedy značně smutný. Snad se mu podaří ji najít.