168. den

Benagilské jeskyně nemají chybu

168. den

Už od rána čekáme na 11 hodinu, kdy máme nasednout do člunu, abychom navštívili jeskyně Benagil. Výlet stojí 20eur/os a jen co vyjedeme na moře, nelitujeme. Celou hodinu plujeme podél útesů plných jeskyň i pláží dostupných pouze z moře. Každá jeskyně je jiná, některé jsou uzavřené, jiné mají nahoře díru. Další skrývají uvnitř pláže. Nejkrásnější z nich je obrovská, na stěnách má prstence a uprostřed obrovskou díru, kterou do ní svítí slunce. Tady bych si dovedl představit ztroskotat.

Odpoledne před odjzdem ze stellplatzu doplníme vodu, vylijeme chemické wc a hledáme zda ve Faru mají školu surfování. Školu jsme našli a já do ní píši, zda by zítra měli v kurzu volno. Než mi odepíší, přesuneme se do rezervace kousek za městem, kde mají být k vidění plameňáci. Ty bohužel nevidíme, za to spoustu ryb, volavek a pasoucích se koz. K tomu si ještě jednou střihneme výměnu kol, protože levé přední kolo strašně hučí. Má narušený plášť a tak raději celé kolo měníme. Prohodíme přední kolo se zadním a rezervou.

S hledáním místa na spaní je to dnes složitější. Dva stellplatzy u pláže mají plné. Najdeme třetí (6eur/noc) opět 2km od pláže, ale to nevadí neboť hned ráno se přesuneme k Faru. Potvrdili mi totiž volné místo na surfing!