112. den

07. srpna 2021

To by bylo, aby se něco nepo...

112. den

Dojedeme na hranice Turecko - Bulharsko. Vyřídím všechny formality a paní celnice mi řekne:,,Vše hotovo, můžete jít.". Jen co se nakročím, zavolá mě zpět, vezme mi pas, doklady od Doris a odejde. O chvíli později si mě zavolá jiný celník a i s moto mě odvádí pryč. Rodiče mezitím již vykáží do Bulharska. Po 15min čekání mi říká, že je problém s mým dvou týdenním výletem do práce letadlem bez motorky. Předá to jinému celníkovi. Po hodině čekání se dostaneme k tomu, že musím za tento ohavný čin zaplatit pokutu. Nikdo však neví kolik. Kartou se platit nedá a já nemám žádnou hotovost. Za další půl hodinu si řeknou o 1040TL (cca 2500KČ). Prý si mám vzít taxi za 250TL, aby mě hodil do 30km vzdáleného města, kde je bankomat. To vše bez pasu i dokladů od moto. Chvíli se sním hádám, že bez pasu opravdu nikam nejdu. Po dalších 20minutách mám v ruce pas. 

Sedím v taxíku a doufám, že až jim zaplatím nesmyslné výpalné za to, že jsem odletěl bez moto a poctivě se pro ní vrátil, tak mě pustí z tureckých hranic. Jen nechápu, proč to nikomu nevadilo na celnici na letišti? Cestou si mě ještě přehodí dva taxikáři mezi sebou. Po příjezdu do Kirklareli mě taxikář vysadí u bankomatu, který mi nechce vydat ani liru. Řidič si mezitím běžel někam nakoupit. Deset minut čekám než se vrátí, aby mi jednak řekl, kde najdu jiný bankomat a druhak, aby mi neodjel. V dalším bankomatu už se výběr peněz podaří. Dalších 10minut čekám, než opět přijde řidič z nákupu. Cestou zpět na hranice si mě opět prohodí s dalším taxikářem, kterému nakonci zaplatím smluvených 250TL.

Další hodinu čekám, než celníci vyřídi zaplacenou pokutu. Musí opět někomu volat, pak mi vytisknou lejstro a honí mě od okýnka k okýnku. Nakonec dostanu pas, techničák, potvrzení o zaplacení. a mohu jet. Z poslední kontroli mě však znovu vrátí na celní odbavení. Zrušili mi totiž výstupní razítko, abych mohl pro ty peníze. Taky mi ho mohli dát sami od sebe, ne aby mě honili zpět. No což, další čekání mě už nezabije. Na bulharské straně jde vše jak po másle. Po 4 hodinách a zhruba o 3500,-Kč lehčí se znovu setkávám s rodiči.

Těšíme se na oddych i sprchu, míříme tedy do nám již známeho Aheloy k moři. Kemp, kde jsme bydleli poprvé je plný, ale sousední má místo (32BGN/noc). Dnešní "úspěch" oslavíme grilováním s pivem.