105. den

Je to jak mýdlová voda a prý tu žije příšera!

105. den

Vstáváme ještě před šestou, abychom k jezeru Van přijeli před tím největším vedrem. Silnice je opět jak když střelí. Cestou si do helmy pouštím písničku "Veď mě dál cesto má", kterou si zpívám, abych neusl. Samozřejmě o ten zážitek nemohu ošidit ani posádku auta, takže jim zpívám přes Whatsapp.

Jezero Van je vidět již od města Tatvan, kde dokupujeme zásoby alkoholu a trochu toho jídla. Následně jedeme okolo jezera, mezi skalami, kde krása střídá nádheru až před městečko Gevas. Odtud se zítra chystáme navštívit středověký armenský kostelík Akdamar, stojící na ostrově 3km od břehu.

Zakempíme na skalách na jezeře. Opatrně slézáme dolu, abychom se mohli vykopat v absolutně průzračné vodě, která je slaná. Při koupání vnímáme jak je voda díky jejím minerálům hezky mazlavá s velkou hustotou. Ležet jen tak na ní není žádný problém. Podle povídaček, žije v jezeře příšera. Však dokument o "Van Gölü Canavarı" najdete na youtube. Další raritou je přes 3000 let staré měto, které jezero Van skrývá.

Večer přijde hodně silný vítr, který mlátí s celým autem a doprovází ho i déšť. Není to nic přijemného